Rozúčtování nákladů? Víme jak na to!
FAKTURACE TEPLA – zajišťuje ji pro Vás Plzeňská teplárenská
Odběratelem ze soustav centrálního zásobování tepla (CZT) nebývá většinou přímo majitel bytu, ale obvykle vlastníci domu, tedy společenství vlastníků jednotek (SVJ) nebo stavební bytové družstvo (SBD). Tyto subjekty dostávají od dodavatele tepla vyúčtování, které následně přenáší na majitele jednotlivých bytů v podobě rozúčtování nákladů a vyúčtování záloh.
Odběratelé obdrží během roku 12 měsíčních faktur, které jsou, co se týká odebraného množství, předběžné. Po skončení kalendářního roku proběhne finální fakturace formou tzv. třinácté faktury. V té se přerozdělují náklady na vytápění a dodávku teplé vody dle vyhlášky č. 405/2015 Sb. (Vyhláška o způsobu dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebraného množství tepelné energie). Princip tohoto dělení je pevně dán legislativou.
Ve finální faktuře se náklady na vytápění a teplou vodu rozdělí mezi více odběratelů na jednom odběrném místě na základní složku a spotřební složku. Základní složka tvoří u topení 40 % a u teplé vody 30 % nákladů a následně se rozdělí poměrem započitatelných podlahových ploch jednotlivých odběratelů. Spotřební složka se u vytápění rozdělí poměrem podle součtu náměrů indikátorů na radiátorech a u teplé vody podle součtu spotřeb naměřených na bytových vodoměrech. Takto se postupuje, pokud nedojde mezi odběrateli k dohodě o jiném způsobu rozdělení nákladů.
ROZÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ NA TEPLO, TEPLOU A STUDENOU VODU - pro Vás zajišťuje rozúčtovatel, kterým je i Plzeňská teplárenská Energetické služby - www.ptes.cz
Náklady na vytápění, vyfakturované Plzeňskou teplárenskou a.s. nebo jiným dodavatelem tepla či plynu vlastníku nemovitosti, rozdělí rozúčtovatel mezi konečné příjemce služeb, tedy domácnosti, podle platné legislativy.
Při rozúčtování nákladů se dělí základní složka nákladů na vytápění, která tvoří 40-60 % z celkových nákladů, poměrově podle započitatelné podlahové plochy bytů a nebytových prostor v daném domě. Spotřební složka nákladů na vytápění, tedy zbylých 60-40 % z celkových nákladů na vytápění, se rozdělí mezi příjemce služby poměrově podle odečtených spotřeb na kalorimetrech nebo indikátorech topných nákladů na radiátorech s použitím koeficientů zohledňujících polohu místností v objektu, a tedy jejich tepelnou náročnost. Vzhledem k tomu, že ve společně vytápěném domě dochází k prostupům tepla mezi jednotlivými byty, nemusí v některých případech uživatelé vnitřních bytů téměř nebo vůbec topit. Neznamená to ale, že bude jejich spotřební složka nákladu na vytápění nulová. Vyhláška 274/2023 Sb., podle které se rozúčtování nákladů na vytápění provádí, na takovou situaci pamatuje a stanovuje nejnižší možný náklad na 1 m2 započitatelné podlahové plochy bytu či nebytu jako 70 % průměrného nákladu na m2 započitatelné podlahové plochy v daném domě.
Vyhotovená vyúčtování nákladů na vytápění, ale i vyúčtování nákladů na dodávku teplé a studené vody, předá rozúčtovatel správci nemovitosti, který vypracuje Celkové vyúčtování služeb, provede tak započtení uhrazených záloh proti skutečným nákladům bytu.
Publikováno dne 25. 3. 2025
Předchozí novinka Všechny novinky Následující novinka Všechny novinky
