Plzeňská teplárenská

Teplárny bojují o miliardovou dotaci. Bez ní hrozí zdražení tepla a rozpad systému CZT, varují

Velké české teplárny bojují o dotaci 900 milionů korun. Tu jim koncem loňského roku na letošek mimořádně přiklepl Energetický regulační úřad (ERÚ), ale pro příští rok jim ji koncem září zase vzal. Teplárníci na podpoře trvají. Sporem o necelou miliardu se zabývají už tři státní úřady a míří i do energetické rady vlády.


"Pokud podporu nedostaneme, budou teplárny nuceny zdražovat teplo. A vzroste riziko rozpadu systému centrálního zásobování teplem,“ varuje výkonný šéf Teplárenského sdružení a ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.

Teplárny snížení dotace zaskočilo, ale nehodlají se vzdát. „Dál o tom jednáme, čekáme na společnou schůzku zástupců ERÚ, Ministerstva průmyslu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ říká Drápela. Podle mluvčího ERÚ Michala Keborta se problémem začala zabývat Rada vlády pro energetickou a surovinovou strategii, jednání se účastní také Ministerstvo životního prostředí.

Co způsobilo takový poprask? Stát každoročně podporuje velké teplárny zhruba dvěma miliardami korun z balíku dotací určených na podporu obnovitelných zdrojů energie. Letos byla dotace pro teplárny vyšší o zmíněných 900 milionů, na příští rok má ale klesnout na původní zhruba dvoumiliardovou úroveň.

Podporu zčásti hradí spotřebitelé v podobě speciálního příplatku k ceně elektřiny, část platí státní kasa – tedy všichni daňoví poplatníci.

Z celkového balíku zhruba 44 miliard dotací na obnovitelné zdroje dostávají teplárny jen zlomek. Na „zelené“ dotaci se zato překvapivě podílejí i zdroje spalující uhlí: stát jim posílá bonus za takzvanou kogeneraci – což je kombinovaná výroba tepla a elektřiny, která umožňuje výrazně efektivnější spalování hnědého uhlí než pálení v klasických elektrárnách.

Velké teplárny, které o 900 milionů dotace na příští rok bojují, patří často silným energetickým holdingům. Největšími dodavateli tepla z dálkových rozvodů u nás jsou skupiny ČEZ, EPH Daniela Křetínského, SevenEnergy Pavla Tykače, nadnárodní koncern Veolia Energy či německé uskupení MVV. Některé velké zdroje, například teplárny v Brně či Českých Budějovicích, patří městům.



Bolestné za povolenky





Když koncem loňského roku přiklepl ERÚ narychlo ke tradiční dvoumiliardové podpoře pro teplárny na letošek navíc ještě 900 milionů, mělo to být bolestné za zdražující emisní povolenky.

Od té doby se vedení úřadu personálně obměnilo a s tím se změnil i názor na podporu kogenerace. V cenovém rozhodnutí na rok 2020 proto necelá miliarda navíc opět chybí. ERÚ se bojí, aby Česká republika s kompenzací za povolenky nenarazila v Bruselu, který čím dál razantněji tlačí na snižování emisí skleníkových plynů. Dotace pro teplárny, které spalují uhlí – byť díky kogeneraci s vyšší účinností – by mohla být považována za nepřípustnou veřejnou podporu.

Teplárny si ale stěžují, že je ruinují emisní povolenky, které v posledních dvou letech raketově zdražují. Pomyslná poukázka na tunu oxidu uhličitého vypouštěného do ovzduší stála léta jen pár eurocentů. V roce 2017 za ni energetici platili kolem sedmi eur.

Podle Evropské komise ale povolenky jako motivační nástroj k razantnímu snižování emisí a investicím do zelených technologií nefungovaly. Před časem se proto rozhodla k zásahu: část povolenek stáhla z trhu, čímž uměle zvedá jejich cenu.

 Regulace zabrala: loni už ceny povolenek vystoupaly ke 20 eurům za tunu emisí, letos v létě atakovaly 30 eur. V posledních třech měsících šla sice cena trochu dolů, energetici to ale přičítají jen dočasnému dopadu strachu z brexitu, který tlumí trhy. Jaký má růst ceny dopad na teplárny?

„Když povolenka stála čtyři eura, platili jsme za ně desítky milionů korun,“ líčí Drápela situaci své domovské Plzeňské teplárenské. Letos již za ně platíme 270 milionů korun a v příštím roce to bude 500 milionů. To je obrovský finanční zásah, který teplárny neustojí.“

Plzeňská teplárenská, jež patří do impéria EP Infrastructure miliardáře Daniela Křetínského, ještě loni vydělala téměř čtvrt miliardy korun čistého. Zdálo by se tedy, že má pro růst nákladů prostor. Drápela to ale vyvrací, teplárna ve svých predikcích už na příští rok počítá s provozní ztrátou.

Výdajům za povolenky se Plzeňská teplárenská nevyhnula ani tím, že za poslední dekádu srazila objem spalovaného uhlí o víc než polovinu, protože investovala do „zeleného“ kotle na biomasu, do nové spalovny komunálního odpadu a také přidává do kotlů s uhlím dřevní štěpku. Celkem podle svého šéfa zaplatila za ekologická opatření kolem sedmi miliard korun. Přesto ji povolenky ruinují.


Rozpad systému centrálního zásobování teplem ?

Drápela varuje, že teplárny budou nuceny kvůli drahým povolenkám zvedat cenu tepla, pokud jim stát miliardovým bonusem na kogeneraci nepomůže.

Jenomže trh neomezené zdražování tepla nepřijme. Zákazníci se mohou od centrálních systémů zásobování teplem začít odpojovat a pořizovat si místo toho menší plynové kotelny – pro malé obce, bloky domů, nemocnice či školy. To by ale – alespoň podle Drápely – nepomohlo životnímu prostředí.

„Větší uhelné zdroje jsou pod systematickou kontrolou České inspekce životního prostředí, musí dodržovat přísné emisní limity, malé kotelny nikdo nehlídá,“ říká šéf Teplárenského sdružení.



Nejvíce tepla v Česku se vyrobí z hnědého uhlí

Podle ERÚ by teplárníky požadovaná dotace prakticky rušila samotný smysl povolenek: „Rada ERÚ vnímá složitou situaci, které čelí soustavy zásobování teplem. Nemůže ale přijmout argument, že jediným řešením je kompenzovat růst ceny emisních povolenek dodatečnou podporou. V konečném důsledku by za realizaci ekologických opatření zaplatili koncoví zákazníci v ceně elektřiny, ačkoliv regulované subjekty měly dostatek času na uskutečnění těchto opatření z vlastních zdrojů. Navržený postup by oslaboval účel existence emisních povolenek a reálně by způsobil konflikt s unijními pravidly,“ píše úřad ve zdůvodnění svého verdiktu.

I regulátor ale připouští, že nechat teplárenský systém samovolnému vývoji není dobré. „Cílem probíhajících jednání je najít pro centrální systém zásobování teplem dlouhodobé systémové řešení,“ říká mluvčí ERÚ Michal Kebort. „Jsme připraveni hledat systémové řešení ve spolupráci se všemi zainteresovanými orgány. Skokové navýšení podpory, ke kterému došlo loni v prosinci, ale takovým řešením není," uvedl už dříve předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.

„Teplárníci říkají, že systém Centrálního zásobování teplem je prioritní. Musí to ale být stát, kdo řekne, co v této situaci dělat. Není možné řešení hodit na ERÚ a nechat na něm, aby zachraňoval teplárenství,“ dodává pod podmínkou anonymity jeden z úředníků ERÚ. Nejde totiž jen o jednu miliardovou dotaci, ale o řadu dalších opatření, která zhoršují pozici velkých tepláren: třeba masivní dotace pro malé kotle, které také motivují k odpojování od centrálních teplárenských systémů. Nebo zachování daňové výjimky pro malé plynové kotelny. S jejich zdaněním původně počítal vládní daňový balíček, který v minulých týdnech projednávala poslanecká sněmovna. V konečné verzi, kterou poslanci schválili ve středu, nakonec zdanění plynu pro malé kotelny není, daňová výjimka pro ně tak zůstane zachována. Drápela to vidí jako nespravedlnost: „Daně za spalování fosilních paliv mají platit všichni. Více než tři miliony zákazníků velkých tepláren je platí v ceně tepla. Jestli je zhruba 400 tisíc odběratelů tepla z malých kotelen od daně osvobozeno, nemá to logiku.“


zdroj: SEZNAM ZPRÁVY

Publikováno dne 8. 11. 2019

Všechny novinky Následující novinka Všechny novinky


Plzeňská teplárenská, a.s.
Doubravecká 2760/1
301 00 Plzeň

Recepce: 377 180 111
Zelená linka: 800 505 505

Rychlý kontakt

Rychlý kontakt