ODPADY – problém 21. století
Lidstvo v současnosti vytváří 1,3 miliardy tun odpadu ročně. Proti Spojeným státům, které vedou světové statistiky s roční produkcí více než 220 miliónů tun odpadu, se sice našich 225 tisíc tun v Plzeňském kraji zdá jako kapka v moři. Ale přepočteno na jednoho obyvatele je to v USA 730 kilogramů a u nás necelých 400 kg a to už jako tak astronomický rozdíl nevypadá.
Vědci z washingtonského institutu Worldwatch přitom varují, že už v roce 2025 by mohla celosvětová produkce odpadu vzrůst na dvojnásobek, tedy na 2,6 miliardy tun. Nutně vzniká otázka, jak s takovým množstvím naložit.
Prvotní je samozřejmě bránit nárůstu množství odpadu, a pokud odpad vzniká, věnovat úsilí jeho třídění. Na světě se v současné době recykluje, kompostuje nebo přirozeně rozkládá zhruba čtvrtina odpadu. I při optimistické prognóze a sázce na lidskou zodpovědnost se ho v budoucnu těžko takto zlikviduje více než polovina.
Energetické využití druhé poloviny odpadu se tu přímo nabízí, protože technologicky už je tak zvládnuté, že dopady na životní prostředí jsou při tomto procesu minimální. Svůj nesporný význam má takové využití odpadu i vzhledem k předpokládanému nedostatku energie v příštích desetiletích.
Jsou tedy všechny důvody k tomu, abychom se i my v Plzni přihlásili ke svému dílu odpovědnosti a nakládali s odpadem civilizovaným způsobem na úrovni současných vědeckých a technických poznatků.
prof. Zdeněk Vostracký emeritní rektor Západočeské univerzity.
Stavba spalovny – běh na maratonské trati
Spalovna komunálního odpadu ZEVO Chotíkov získala od samého počátku celou řadu označení. Některá jsou nejen zcela zavádějící, ale až legrační. Například „megaspalovna“ a přitom se v rámci EU i ČR jedná o téměř kapesní zařízení na spodní hranici možné kapacity. Plánovaných necelých 100 tisíc tun energeticky zpracovaného odpadu v Chotíkově je skutečně minimum oproti spalovnám na 250 až 300 tisíc tun, v rozvinuté Evropě běžným. A vůbec už nelze brát v úvahu kupříkladu spalovnu v Amsterdamu s jejími 1,4 milióny tun zpracovaného odpadu ročně.
Některá další označení ale sedí například „kontroverzní“. Plán na výstavbu spalovny vyvolával diskuse už od samého počátku. Nejprve se týkaly životního prostředí, ale tyto hlasy s pokračující osvětovou kampaní postupně utichaly a dnes spalovnu za riziko pro životní prostředí neoznačuje ani většina jejích bývalých kritiků.
Jak vlastně celý proces probíhal?
Začalo to studií.
Problematika nakládání s odpadem trápila město Plzeň už od 90. let. Logické bylo poohlédnout se, jak si s odpadem umějí poradit v zahraničí, a „napasovat“ jejich zkušenosti na plzeňské podmínky. Město Plzeň zadalo tento úkol Plzeňské teplárenské a spolu s ní a s nově vzniklým Plzeňským krajem se mu podařil husarský kousek získalo grant od vlády USA ve výši téměř 250 tisíc USD na vypracování studie o možnosti termického zpracování komunálního odpadu. Smlouva byla podepsána 21. února 2002 a byl to vlastně startovní výstřel běhu na dlouhou trať. Nikdo tehdy ale nečekal, že půjde o závod maratonských parametrů.
Studii dokončila americká firma HDR Engineering, Inc. v červnu 2003 a jejím závěrem bylo, že v Plzeňském kraji je možné spalovat až 100 tisíc tun odpadu ročně a vyrábět z něj energii.
V roce 2003 převzala Plzeňská teplárenská také provoz skládky odpadu v Chotíkově a její vstup do odvětví odpadového hospodářství tak získal systémový charakter.
V souladu s Plzeňským krajem
V průběhu přípravy projektu se potvrdilo, že je v souladu s Plánem odpadového hospodářství Plzeňského kraje. Potvrdila to i tzv. „čtyřdohoda“. Dohoda o partnerství a spolupráci na Integrovaném systému nakládání s komunálním odpadem v Plzeňském kraji. 6. dubna 2010 ji podepsali nejvyšší představitelé jejích signatářů hejtmanka Milada Emmerová, plzeňský primátor Pavel Rödl, Jaroslav Perlík ze sdružení měst a obcí Plzeňského kraje a předseda představenstva Plzeňské teplárenské Roman Jurečko. V návaznosti na tuto dohodu vznikla odborná Studie proveditelnosti integrovaného systému nakládání s odpady na území Plzeňského kraje. Výsledky studie v roce 2011 potvrdily správnost preference tzv. kombinované varianty (recyklační zařízení, MBU + energetické využití v ZEVO Chotíkov). Ve spalovně bude tedy energeticky zhodnocována nerecyklovatelná část komunálního odpadu.
Úkol do města
Usnesením Rady města Plzně v působnosti valné hromady společnosti Plzeňská teplárenská č. 928 ze dne 25. 6. 2009 a č. 906 ze dne 24. 6. 2010 byl vedení Plzeňské teplárenské dán úkol zahájit přípravu výstavby spalovny komunálního odpadu a tím částečně řešit odpadové hospodářství města Plzně.
Kde stavět?
Možnost umístění spalovny v areálu chotíkovské skládky posoudila studie proveditelnosti, která porovnala různé varianty z technického i prostorového hlediska. Jejím závěrem bylo doporučení vybudovat v lokalitě skládky Chotíkov zařízení s roštovou technologií spalování a kapacitou 95 000 tun odpadu ročně.
Životní prostředí
Plzeňská teplárenská v souladu s platnou legislativou zpracovala podklady a v roce 2010 požádala Krajský úřad Plzeňského kraje o vydání stanoviska k vlivu budoucí spalovny na životní prostředí. Proces byl ukončen už ve zjišťovacím řízení (tzv. „malá EIA“) a bylo konstatováno, že záměr nemá na životní prostředí významný vliv. Tento postup potvrdilo i ministerstvo životního prostředí.
Nicméně Evropská komise zahájila v té době tzv. infrigementové řízení pro nesoulad evropských a českých legislativních podmínek, což mělo přímý dopad i na projekt ZEVO Chotíkov. Plzeňské teplárenské bylo sděleno, že pokud bude na stavbu spalovny žádat o dotaci z fondů EU, musí projekt projít posouzením vlivu na životní prostředí v plném rozsahu. Ale i toto nové posouzení, tzv. „velká EIA“, přineslo stejný, kladný výsledek a projekt ZEVO Chotíkov má tedy platné kompletní stanovisko EIA.
Územní rozhodnutí, integrované povolení a stavební povolení
Plzeňská teplárenská obdržela dne 30.11.2012 platné územní rozhodnutí a zároveň získala nezbytné Integrované povolení k provozu zdroje.
Dne 2. 11., v návaznosti na územní rozhodnutí, požádal investor na stavebním úřadě v Nýřanech o vydání stavebního povolení. Předpoklad nabytí právní moci tohoto povolení (i se započtením zákonných lhůt pro možnost odvolání, lhůt pro rozhodování apod.) je duben 2013.
Kdo bude stavět?
Kvalifikační fáze výběrového řízení na dodavatele stavby byla vyhlášena 25.2.2011.
Kvalifikační podmínky splnily:
ČKD PRAHA DIZ
Sdružení ZEVO Chotíkov (SMP CZ, Vinci Environment)
Sdružení CNIM a Vítkovice Power Engineering
Kraftanlagen Munchen
2.5.2012 byly podány tři nabídky:
Sdružení CNIM a Vítkovice Power Engineering 3 132 164 780,- Kč
Sdružení ZEVO Chotíkov (SMP CZ, Vinci) 2 333 000 159,- Kč
ČKD PRAHA DIZ 2 298 889 779,- Kč
Poté proběhla tři kola projednávání nabídek, díky němuž se podařilo u ně¬kterých uchazečů o zakázku dosáhnout poměrně zásadního snížení ceny.
Dne 22.11.2012 proběhlo veřejné otevření obálek s finálními cenami:
Sdružení CNIM a Vítkovice Power Engineering 3 132 164 780,- Kč
- Sdružení ZEVO Chotíkov (SMP CZ, Vinci) 2 257 065 021,- Kč
- ČKD PRAHA DIZ 1 953 495 000,- Kč
Dne 27. 11. 2012 zasedla hodnotící komise a v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek doporučila zadavateli jako nejvhodnější nabídku ČKD PRAHA DIZ.
Financování
Plzeňská teplárenská připravila a podala žádost o finanční podporu ze strukturálních fondů EU jak pro vlastní zařízení ZEVO Chotíkov, tak i pro výstavbu horkovodu do soustavy centrálního zásobování teplem v Plzni.
Proces tvorby žádosti, především studie proveditelnosti, finanční analýzy atd. byl kontrolován experty EU, tzv. Jaspers. Po téměř dvouleté spolupráci byl těmito experty projekt kladně ohodnocen a doporučen pro další vyhodnocení v rámci Evropské komise. Projekt byl schválen podpisem ministra životního prostředí a koncem roku 2012 byl oficiálně odeslán do Bruselu.
V červenci 2012 bylo vypsáno výběrové řízení na financování výstavby ZEVO Chotíkov. Kvalifikačním kolem prošlo šest bank, jimž byla v polovině října 2012 odeslána výzva k podání nabídek. Začátkem roku 2013 očekáváme dvě kola jednání k upřesnění detailů úvěrové smlouvy. Předpokládáme financování prostřednictvím konsorciálního úvěru od klubu bank.
Další alternativou je využití dlouhodobého úvěru od Evropské investiční banky, s níž jednáme už více než rok, v současné době především o požadavcích na rozsah případných garancí od města Plzně či od Plzeňského kraje.
Pro zahájení stavby spalovny komunálního odpadu ZEVO Chotíkov jsou tedy splněny všechny podmínky. Projekt je nejen dobře připravený, ale také společensky prospěšný a pro Plzeň v budoucnu nezbytný. Spalovna bude plnit dvojí roli - ekologickou při zpracování odpadu a také roli dalšího potřebného energetického zdroje pro naše město.
Publikováno dne 15. 1. 2013
Předchozí novinka Všechny novinky Následující novinka Všechny novinky
